Digitální urbanismus: Jak data mění strategické plánování měst

Kačka v podcastu Dobrej Ročník!

V posledních letech se urbanismus a architektura stále více propojují s digitálními technologiemi. Města čelí komplexním výzvám – od klimatických změn až po efektivní plánování infrastruktury – a tradiční metody často nestačí. Digitální a datově řízené přístupy otevírají nové možnosti, jak plánovat udržitelná, efektivní a lépe organizovaná města.

O tomto tématu mluvila v podcastu #DobrejRocnik CEO společnosti urbiq, Kateřina Kovářiková. V rozhovoru se podělila o svůj pohled na digitalizaci architektury a urbanismu, přiblížila vznik a směřování studia urbiq a zamyslela se nad budoucností oboru.

Digitalizace architektury: Revoluce, která už probíhá

Města produkují obrovské množství dat – od demografických statistik přes dopravní proudy až po klimatické podmínky. Pokud jsou tato data správně využita, mohou přinést zásadní zlepšení v urbanistickém plánování. Datově řízený přístup umožňuje efektivnější využití prostoru, optimalizaci dopravních sítí i lepší reakci na environmentální výzvy.

V praxi to znamená využívání analytických nástrojů, modelování různých scénářů rozvoje nebo práci s tzv. digitálními dvojčaty měst. Tyto technologie pomáhají urbanistům a architektům simulovat různé situace a predikovat jejich dopady ještě před tím, než dojde k fyzickým změnám ve městě.

"V Česku jsme stále na začátku této transformace, ale zájem roste. Digitalizace může zásadně pomoci nejen soukromému sektoru, ale i městským samosprávám, které hledají způsoby, jak efektivně plánovat budoucí rozvoj," říká Kateřina Kovářiková.

Veřejný vs. soukromý sektor: Kdo určuje směr?

Jednou z klíčových otázek digitalizace urbanismu je rozdíl mezi přístupy veřejného a soukromého sektoru. Zatímco soukromé firmy často využívají inovativní nástroje ke zlepšení efektivity svých projektů, veřejné instituce čelí složitějším výzvám, jako jsou legislativní omezení, politická rozhodnutí nebo otázky financování.

V podcastu se Kateřina podělila o své zkušenosti s oběma přístupy a popsala, jak může spolupráce mezi těmito sektory vést k lepším výsledkům. „Digitální nástroje mohou veřejnému sektoru ušetřit čas i peníze, ale klíčové je umět s nimi pracovat a integrovat je do rozhodovacích procesů," vysvětluje.

Od nápadu k realizaci: Příběh urbiq

V rozhovoru došlo i na osobnější téma – jak vzniklo studio urbiq a jaké byly první kroky k jeho realizaci. Kateřina popisuje, jak se od prvních nápadů dostala až k zapojení do akcelerátorů a inkubátorů, které pomohly formovat vizi studia.

Zkušenosti z ČVUT a doktorské studium sehrály v tomto procesu důležitou roli. Akademická sféra nabízí cenné teoretické poznatky, ale zároveň je důležité je propojit s praxí. „Jedním z hlavních cílů urbiq je právě toto propojení – přinést akademické inovace do reálného plánování měst,“ říká Kateřina.

Co přinese budoucnost?

Kam se bude digitální urbanismus ubírat? Kateřina v podcastu zmiňuje několik klíčových trendů:

🔹 Větší důraz na data a jejich správnou interpretaci – digitalizace nebude jen o sběru dat, ale především o jejich efektivním využití.
🔹 Automatizace a umělá inteligence – AI může pomoci s modelováním scénářů rozvoje měst.
🔹 Zapojení veřejnosti – chytré nástroje mohou zlepšit komunikaci mezi městy a jejich obyvateli.

Poslechněte si celý rozhovor

Podcast #DobrejRocnik s Ing. arch. Kateřinou Kovářikovou je dostupný na Spotify zde.